(Ne)rozdělená společnost

    Taky jste si toho všimli? No, nejde si nevšimnout. Pustíte si rádio, televizi, brouzdáte internetem, všude to na vás skočí. Je to jako vetřelec. Dostalo to pracovní název Rozdělená společnost, Rozdělený národ, Rozdělený stát apod

Najdete to v každém politickém článku, v každé politické reportáži. Zaměstnanci médií toto slovní spojení používají v hojné míře, třebaže už na základní škole se v hodinách jazyka českého učíme, že opakování stejných slov, nebo vět je velkým prohřeškem v psaném, či mluveném projevu. Ale nechci být jednostranný a musím uznat, že nedávno jeden slohově více nadaný novinář použil originálnější ekvivalent:“ Ve společnosti vězí hluboký příkop“ Inu téměř poetický výraz.

Nechejme ale formu tohoto výrazu stranou a zamysleme se nad jeho obsahem. Protože obsah tohoto výrazu už žádná legrace není. 

Domnívám se, že každý žurnalista by snad měl projít nějakou etickou průpravou. Svět médií je neuvěřitelně mocný a velmi snadno se dá zneužít. Takže když si chlapi v hospodě dají pár facek, neměl by reportér, který je „náhodou „ u toho psát o nějakých dávných vyřizování účtu a že podle starousedlíka ta rvačka má hlubší podtext a podobné konspirační teze. Jiní se totiž tou reportáží budou cítit poškozeni a když si ráno koupí noviny bude na ně zírat titulek jak vrata : Ve Lhotské hospodě došlo k násilnostem! Byla to jen obyčejná rvačka? Jak se nám podařilo zjistit......

A je to tady.....Semínko zaseto. Reportér dostane své peníze a dál je mu už osud vesnice ukradený. Jistě. Není to protizákonné, ale je to etické? Novinář, pokud už nemůže odolat napsat článek o rvačce by měl být alespoň stručný a objektivní. Ve Lhotské hospodě si dali po hubě dva ožralí chlapi. Tečka. Jenže kdo by to četl a kdo by mu to otiskl, že. Takže je třeba malinko hrát křivěji a vycucat nějakou šťávu pro svoji suchou reportáž.

Ale vraťme se k rozdělené společnosti. K obsahu tohoto sousloví. Rozdělená společnost, rozdělený národ apod je poněkud pochmurný až dramatický výraz. Tento výraz se např. používal v druhé polovině třicátech let ve Španělsku, nebo v druhé polovině let čtyřicátých v Řecku. V obou zemích totiž probíhala občanská válka. Padlo mnoho životů, bylo prolito spoustu krve. Zejména ve Španělsku to byla velmi krutá válka. Ano. Španělsko bylo rozděleno. Byl vykopán hluboký národní příkop. Mnozí z nás si to ani představit nedokážou.

Jenže píše se rok 2018 a v maličkém státečku se konaly volby. Obyčejné prezidenské , svobodné a demokratické volby. Dle volebních regulí do druhého kola postoupili první dva kandidáti z kola prvního. Z logiky věci pak vyplývá, že oba kandidáti dostali nějaké hlasy. Jeden jich dostal víc a vyhrál. Tečka. To je celé. Regulérní, svobodné, demokratické. Jenže pak to začalo. Média nedopustí, aby se to odehrálo až takto „nudně“ a vytáhla svůj trumf:

“Výsledky voleb. Zeman vyhrál. Naše společnost je rozdělena“. …

Proboha co je to za nesmysl??!! Vážení občané tohoto státu. Cítíte se rozděleni? Nebavíte se sousedem, co volil někoho jiného, než vy? . Venkované! Cítíte snad, že vás někdo rozdělil od Prahy? Pražané! Cítíte, že venkov už je pro vás tabu? Žijeme poněkud odlišné životy, což je samozřejmé a máme i jiné názory, což je úplně přirozené. Ale že jsme rozděleni?? Na hlavním železničním koridoru Praha-Bohumín fičí jeden rychlík za druhým. Každý vlak je plně obsazen. Dálnice D1 je pořád ucpaná. Lidé jezdí sem a tam. Za prací, za obchody, za známýma, za rodinou, za turistikou. Nikdo s ničím nemá problém. Jen média mají. Vypustili smradlavý, dusící plyn se jménem Rozdělená společnost. Neustále ho opakují, papouškují, snaží se aby se občanům vryl pod kůži. Přitom jsou to právě často oni, co vrážejí klín mezi lidi. V televizní debatě na Primě pan Voříšek, neznaje ani zbla, jak se moderuje duel dvou prezidentských kandidátů, rozvášnil alespoň diváky v sále. Poštval je proti sobě a pak už jen přihlížel docela odpornému cirkusu. Jen v závěru se stačil pochlubit, že nás sleduje dva miliony diváků. A vlastně tak přesně vystihl práci médií. Sledovanost, čtenost, poslechovost. To je alfa i omega. Jakým způsobem se toho dosáhne je celkem jedno. A proto teď čicháme ten smrad, který nejde vyvětrat. Média nám vnucují jejich výmysl. Jejich umělou aplikaci Rozdělená společnost. A není to vůbec fér. Je to totiž nebezpečná aplikace.

Drazí občané. Je nás něco přes deset milionů. Každý jednotlivec má svůj názor, svůj pohled. Stojíme si za ním a respektujeme názory a pohledy jiných. Základní věc, která dělá národ vyspělým, kulturním a kultivovaným. V globálu to tak u nás funguje. Nenechte se zmást a vnutit si něco jiného. Nic se nestalo. Jen byly volby, v nichž každý dostal možnost se vyjádřit. Přišlo nás v volbám dost. I to je známka vyspělosti národa. Nikoli politiků, či médií, ale nás občanů. Rozdělená společnost u nás neexistuje! A doufám, že nikdy existovat nebude.

A vy, vážená média....Jděte už s tou svou vaší rozdělenou společností dopr..yč!!!